Františka Plamínková byla neúnavnou bojovníci za práva žen. V čem spatřujete její největší přínos v tehdejší době? 

 

Pro mně je dnes nejdůležitější vzkaz, který nám zanechala. To její chování do důsledku podle toho, co vyznávala - "nelze jenom řečnit a vystupovat na konferencích, ale také dokázat podle svých slov žít". I když ji to stálo život.

 

Co si osobně odnášíte z jejího příběhu? Čím jako Osobnost je pro Vás inspirativní? 

 

Její energie. Neutápěla se výčtem problému a překážek, ale zdolávala jednu po druhé. To je pro mne hodně inspirativní. Nechtít všechno změnit dnes, ale mít trpělivost  jít krok za krokem.

A udržovat vztahy nejenom doma, ale i v zahraničí.

 

Známe podle vás dostatečně historii v tomto ohledu? Nemělo by se o silných ženách té doby mluvit více? 

 

A kde bychom měly ty ženy propagovat? V dámskych časopisech? Mezi parfémy a radami, jak se namalovat? Chybí nám politicko-kulturní ženský časopis, který by nebyl závislý na reklamách na make-upy, ale přinášel komentované informace z celého světa žen, vzdělávání a problémových oblastí spolu s poukazem na ženy, které to dělaly už dávno před námi a za stížených podmínek.

 

Věci jako volební právo dnes už považujeme za samozřejmost. Je podle vás dostatečné současné zastoupení žen v politice? 

 

Příští rok uplyne sto let od zavedení všeobecného volebního práva v Československu. Od té doby jsme ušli hodně kontroverzní, ale úspěšnou cestu. Ženy v politice jsou – například velký počet žen - starostek. Které možná ani nechtějí vědět, že jsou političkami. Politika dnes nemá dobré vysvědčení. Takže se není co divit, že ženy nechtějí být nazývány političkami. Také angažované ženy je lehčí zabít jako mouchy novinami. Stačí se jich pořád ptát, jak zvládají domácnost a rodinu, nebo je fotografovat s povoleným knoflíčkem na blůzce. 

 

Co nejvíce brání tomu, aby žen ve veřejném prostoru bylo více? 

 

Těch duvodů je více, ale podle mně je nejdůležitější ten, který nazývám nedostatkem solidarity žen. Ženy nevolí ženy, ženy novinářky nejvíc atakují ženy političky, ženy političky rády "slouží" politickým alfa samcům. Poslední výjev jsem teď viděla v českém parlamentu. My to také známe. Třeba když byl pan Mečiar kritizován opozicí v parlamentu, ženy jeho strany se postavili kolem něj a bavily ho vtípky, aby neposlouchal a nebolelo ho to tolik. 

 

Jste zastánkyní kvót v politice a vedoucích orgánech firem? 

 

Slovo kvóty má teď utrum. Ale dnešní učebnice managementu jasně popisují výhody smíšených kolektivů. A také výhody žen s jejich multitaskingem v nových podmínkách ekonomického i společenského rozvoje. Problémem je spojení rodiny a práce - tedy problém, který řešila už paní Plamínková. Zkrácený úvazek znamená nižší penzi! Dodneška.

 

Nemusí jít rovnou o vysokou politiku – jak se mohou ženy podle Vás co nejlépe uplatnit i na lokání úrovni, ve své komunitě…? 

 

Ženy se už po staletí uplatňují na všech úrovních. Akorát ještě nedosáhly na funkci premiérky a prezidentky u vás, ale to také přijde. Co by si počaly mimovládní organizace bez žen? Neexistovaly by. Bez žen se dnes nemůže obejít školství, zdravotnictví, sociální péče, státní správa i samosprávy. Dnes se bez žen nedá řídít nic. Jinou věcí je, jestli ženy nečekají, že v některých těchto segmentech vyřeší problémy za ně nějaký muž. Krize ve vzdělání, nebo zdravotnictví bychom měly považovat za naše problémy, protože jsme tam ve většině.

 

Jaké prvky ženského elementu jsou podle vás v politice nejvíc přínosné? 

 

Myslet si, že vstupem žen do vysoké politiky bude tato hned krásnější a méně korupční nebo efektivnější, patří do roviny pohádek. Ženy se liší jenom svým jiným posláním a životním příběhem. Nic víc a nic míň. Jinak se díváme na novou generaci, jinak si musíme organizovat čas a termíny a společnost na rozdíl od mužů od nás vyžaduje spousty neplacené práce.

 

Musí se žena chovat jako muž, aby uspěla v převážně mužském prostředí? 

 

Dlouho jsem nemohla pochopit, proč Angela Merkel chodí v uniformách - kalhoty, sako bez blůzy, které se liší jenom barvou. Pak jsem pochopila, že tím zabránila, aby novinářky  a dámské časopisy neustále propíraly, jak je oblečená. Politikům nevadí, když jim koukají chlupy zpod košile. Nikdo to nefotí, ani o tom nepíše v časopise "Moto". Ale každá žena, která prolomí ˇhořící stěnu" svou kariérou, by si měla přečíst pasáž v knize pana Zemana, kde píše o jedné ministryni, aby věděla, co ji případně čeká. A já čekám, kdy konečně napíše nějaká politička podobnou pasáž o nějakém politikovi. Abychom si byli kvit. Námětů je habaděj.

 

Jaké zbraně jste nejčastějí používala Vy? 

 

Ty, které používala už paní Plamínková. Vědomosti, seriózní informace, trochu odstupu, jazyky.

 

Jak se díváte na vášnivé diskuse kolem kampaně #metoo? 

 

Každá z nás začala okamžitě dolovat ze zasuté paměti naše zkušenosti. Jsem ráda, že se o tom začalo trochu jinak mluvit. Na druhé straně zatím nevíme, jak tato kampaň dopadne. Jestli nakonec neskončí úplně na opačné straně. Mnozí muži o to usilují a používají argumenty z doby před těmi těch sty lety. Pořád je znají. A také, jak se k tomu postaví jiné ženy. Pamatujme, že když paní Plamínková bojovala proti celibátu učitelek, mnohé z nich hlasovali proti ní. 

 

Je podle Vás škoda, že v české prezidentské volbě letos není žádná kandidátka? 

 

Bude v přístích. Generace mladých žen je už připravena. Má dostatek sebevědomí, podporu svých mužů, co je velmi duležité, a dobré vzdělání. Manželka pana Horáčka je zářným příkladem. Ženská, krásná, vzdělaná a s velkým politickým instinktem.  Tak vypadají příští kandidátky a prezidentky.

 

Jak vidíte celkově atmosféru letošní prezidentské volby v Česku?

 

Volby ještě nejsou u konce, takže na hodnocení není prostor. Ale spolupráce a slušnost většiny kandidátů mně potěšila. I proto, že přestřihává tu "hospodskou" atmosféru minulých voleb. 

 

Co byste dala jako radu ženám, které jsou frustrované, ale chtěly by věci kolem sebe zlepšovat?

Ženy budoucnosti nepotřebují žádné velké rady. Jenom si musíme dát pozor na to, jak pojmenováváme věci a problémy kolem nás. Vlivem médií i sítí přebíráme nepřesné nebo zavádějící termíny, které pak ovlivňují naše myšlení. Přesné a logicky zdůvodnitelné pojmy jsou základem pro vyřešení zapeklitých situací. Pokud si necháme vnutit nesprávné kódy a memy, budeme ztraceny. Bojová hesla nebo pojmy z 19.století jsou nasnadě, ale dnes k nepotřebě. Musíme si najít svůj slovník a držet se ho. Jinak se stanou kvóty nebo právo na život, nebo jiné emoce těmi zbraněmi, kterými nás ti jiných věcí neschopní, utlučou. Bez přesného jazyka zůstaneme navždy mlčící.